Stoupnete si ráno na váhu a vidíte číslo.

Možná je o půl kilogramu nižší než minulý týden a máte radost. Možná je vyšší a během několika vteřin získáte pocit, že všechno, co jste poslední dny dělala, bylo k ničemu.

Jenže co vám to číslo ve skutečnosti říká?

Především vaši aktuální tělesnou hmotnost. Neříká ale, z čeho se vaše tělo skládá ani co stojí za její případnou změnou.

Proč se hmotnost mění ze dne na den

Obzvlášť u žen může tělesná hmotnost přirozeně kolísat i v souvislosti s menstruačním cyklem. Roli hraje především množství vody v těle, ale krátkodobé změny na váze mohou ovlivnit také příjem tekutin a soli, množství jídla v trávicím traktu, fyzická aktivita nebo vyprazdňování.

Proto nemá velký smysl hodnotit svůj pokrok podle jednoho čísla nebo se znepokojovat každým výkyvem ze dne na den. Pokud se vážíme častěji, mnohem důležitější je sledovat dlouhodobý trend a porovnávat výsledky za podobných podmínek.

Stejná hmotnost neznamená stejné tělesné složení

Samotná hmotnost má ještě jeden důležitý limit.

Dvě ženy mohou mít stejnou výšku, vážit úplně stejně, a přesto může jejich tělo vypadat i fungovat odlišně. Mohou mít rozdílné množství tělesného tuku, svalové hmoty i jiné rozložení tuku v těle.

Právě proto se při výživovém poradenství s klientkami nezaměřuji pouze na kilogramy. Sledujeme společně tělesné složení, ale také tělesné obvody a jejich vývoj v čase.

Pokud žena začne pravidelně cvičit, upraví stravu a postupně mění svůj životní styl, nemusí se její hmotnost měnit tak výrazně, jak očekávala. Přesto se mohou měnit tělesné obvody i zastoupení jednotlivých složek těla.

Stejně tak samotný pokles hmotnosti ještě neříká, co se v těle skutečně změnilo.

Hmotnost je jen jedna část celkového obrazu

Číslo na osobní váze tedy není zbytečné. Jen nám samo o sobě neposkytuje celý obraz.

A právě tady začíná dávat smysl měření tělesného složení – podívat se nejen na to, kolik vážíme, ale také na to, z čeho se naše tělo skládá.

Co nám měření tělesného složení může ukázat?

Když mluvíme o tělesné hmotnosti, vidíme jedno číslo. Naše tělo je ale tvořeno různými složkami a právě jejich vzájemný poměr nám může poskytnout mnohem více informací.

Měření tělesného složení nám umožňuje podívat se například na množství tělesného tuku, svalové hmoty nebo vody v těle. Důležitou informací může být také množství viscerálního tuku – tedy tuku uloženého v oblasti břišní dutiny kolem vnitřních orgánů.

Nejde přitom o to mít všechny hodnoty co nejnižší. Tuk je přirozenou a potřebnou součástí lidského těla a svalová hmota zase není důležitá pouze pro sportovce.

Tělesný tuk není jen číslo, které potřebujeme snižovat

Určité množství tělesného tuku je pro naše tělo nezbytné. Tuková tkáň slouží jako zásoba energie, podílí se na řadě metabolických a hormonálních procesů a má v organismu další důležité funkce.

Z pohledu zdraví proto není cílem mít tuku co nejméně. Důležité je jeho množství i to, kde je v těle uložen.

Právě proto nás může zajímat také viscerální tuk. Jeho vyšší množství je spojováno s vyšším rizikem některých metabolických a kardiovaskulárních onemocnění.

Svalová hmota není důležitá jen pro sportovce 

Svaly nám umožňují pohyb, pomáhají udržovat sílu a funkčnost těla a mají významnou metabolickou úlohu.

Jejich význam navíc s věkem neklesá – právě naopak. Proto při změně jídelníčku nebo redukci hmotnosti nechci sledovat jen to, kolik kilogramů žena ztratila, ale také co se během této změny děje s její svalovou hmotou.

A tady se dostáváme k důležitému rozdílu mezi obyčejným vážením a sledováním tělesného složení.

Cílem totiž nemusí být pouze nižší číslo na váze. Mnohem důležitější může být to, jak se mění poměr jednotlivých složek našeho těla.

Proč se může tělo měnit, i když váha stojí

Tohle je situace, se kterou se při výživovém poradenství můžeme setkat poměrně často.

Žena upraví jídelníček, začne se více hýbat, zařadí silový trénink a očekává, že nejviditelnějším výsledkem bude klesající číslo na váze.

Jenže váha se někdy mění pomaleji, než očekávala.

To ale automaticky neznamená, že se nic neděje.

Kilogram není vždy kilogram tuku

Změna tělesné hmotnosti sama o sobě neříká, která část těla se změnila. Při redukci proto není cílem pouze vidět stále nižší číslo na váze. Zajímá nás především úbytek tukové hmoty a současně snaha o zachování svalové hmoty.

Právě tady může být užitečné sledovat společně hmotnost, tělesné složení a tělesné obvody.

Může se například stát, že se hmotnost změní jen málo, zatímco obvod pasu se postupně zmenšuje a mění se také zastoupení tuku a svalové hmoty. Samotná osobní váha by nám v takové chvíli poskytla jen velmi malou část informace.

Ani rychlý pokles hmotnosti nemusí být hlavním cílem

Platí to ale i opačně.

Pokud číslo na váze rychle klesá, ještě to samo o sobě neznamená, že změna probíhá způsobem, který chceme dlouhodobě podporovat. Změny hmotnosti mohou souviset nejen s tukovou a svalovou hmotou, ale také s množstvím vody v těle a dalšími faktory.

Proto při výživovém poradenství nechci hodnotit úspěch pouze podle toho, kolik kilogramů klientka zhubla.

Zajímá mě, co se v jejím těle mění, jak se vyvíjejí tělesné obvody a zda nastavený způsob stravování a pohybu dokáže dlouhodobě udržet.

Nejde jen o nižší číslo na váze

Právě to je jeden z důvodů, proč může být měření tělesného složení užitečným doplněním výživového poradenství.

Ne proto, abychom získaly další čísla, která budeme každý týden kontrolovat.

Ale proto, abychom mohly lépe sledovat, jakým směrem se tělo v průběhu času skutečně mění.

A co když spolupracujeme online?

Velkou část svých klientek provázím také v rámci online výživového poradenství, kde samozřejmě nemáme možnost pravidelně využívat měření tělesného složení.

A vůbec to neznamená, že nemůžeme změny dobře sledovat.

V takovém případě jsou pro mě velmi důležité především tělesné obvody. Ty si klientka pravidelně měří podle předem stanoveného postupu a společně sledujeme jejich vývoj.

Hmotnost obvykle kontrolujeme přibližně jednou za měsíc, ideálně za co nejpodobnějších podmínek a u menstruujících žen také v podobné fázi menstruačního cyklu. Pokud je to možné, vyhýbáme se období těsně před menstruací a během ní, kdy může být hmotnost vlivem změn v množství zadržované vody přechodně vyšší.

Díky tomu se nesoustředíme na každodenní výkyvy na váze, ale na dlouhodobý vývoj hmotnosti a tělesných obvodů.

A i tady platí stejná zásada jako při osobním měření:

Nejde o jedno číslo. Důležité je, jak se jednotlivé hodnoty vyvíjejí v čase a co nám společně říkají o průběhu celé změny.

Proč je důležité sledovat měření tělesného složení v čase

Měření tělesného složení nám může poskytnout řadu užitečných informací. Je ale důležité vědět, že jednotlivé výsledky mohou ovlivnit také podmínky, za kterých měření probíhá.

Proto má mnohem větší význam sledovat vývoj jednotlivých hodnot v čase a snažit se při opakovaných měřeních zachovat co nejpodobnější podmínky.

Jak bioimpedanční měření funguje?

Bioimpedanční analýza využívá velmi slabý, pro člověka nepostřehnutelný elektrický proud, který prochází tělem. Jednotlivé tkáně mají rozdílné elektrické vlastnosti a přístroj na základě naměřených hodnot spolu s dalšími údaji následně odhaduje složení těla.

A právě slovo odhaduje je důležité.

Výsledná čísla bychom neměli vnímat jako naprosto přesný popis našeho těla, ale jako údaje, které nám při správných podmínkách a interpretaci mohou pomoci sledovat jeho složení a změny v čase.

Výsledek může ovlivnit i hydratace

Protože bioimpedance pracuje s elektrickými vlastnostmi tělesných tkání a tělesná voda má při měření významnou roli, mohou výsledek ovlivnit například aktuální hydratace, příjem jídla a tekutin, předchozí fyzická aktivita nebo další okolnosti.

U žen může do výsledků vstupovat také menstruační cyklus a s ním související změny v množství vody v těle.

To neznamená, že je měření nespolehlivé nebo zbytečné. Znamená to, že musíme věnovat pozornost podmínkám, za kterých měříme.

Pro srovnání má smysl používat stejný přístroj

Pokud chceme sledovat změny tělesného složení v čase, je vhodné provádět kontrolní měření na stejném přístroji.

Jednotlivé bioimpedanční přístroje se mohou lišit technologií, způsobem měření i algoritmy, pomocí kterých z naměřených údajů odhadují jednotlivé složky těla. Výsledek z jednoho přístroje proto nemusí být přímo srovnatelný s výsledkem z jiného.

To je důležitý princip i při hodnocení výsledků. Nejde o hledání přístroje, který nám ukáže „nejhezčí“ číslo, ale o vytvoření co nejlépe srovnatelných podmínek pro sledování změn.

Důležitý je především vývoj jednotlivých hodnot

První měření pro mě představuje především výchozí bod.

Ukáže nám aktuální stav, se kterým můžeme dál pracovat. Společně s tělesnými obvody, informacemi o stravování, pohybu a dalších souvislostech nám pomůže nastavit další postup.

Při kontrolním měření se potom můžeme vrátit ke stejným hodnotám a sledovat, jakým směrem se vyvíjejí.

Právě v tom vidím jednu z největších hodnot měření tělesného složení ve výživovém poradenství. Nejde o jedno dokonale přesné číslo ani o to, kolik přístroj stál. Profesionální přístroje mohou představovat značnou investici, ale samotná cena ještě neurčuje hodnotu výsledku pro konkrétního člověka.

Podstatné je získat kvalitní výchozí měření, správně ho interpretovat a následně za srovnatelných podmínek sledovat změny v čase.

A právě proto má smysl věnovat pozornost také tomu, jak se na měření tělesného složení správně připravit.

Co vědět před měřením tělesného složení

Měření tělesného složení je jednoduché a trvá jen krátkou chvíli. Než se ale podíváme na to, jak se na něj připravit, je důležité zmínit, pro koho není bioimpedanční měření vhodné.

Pro koho není měření tělesného složení vhodné

Při bioimpedančním měření prochází tělem velmi slabý elektrický proud. Měření tělesného složení proto neprovádím u osob s kardiostimulátorem nebo jiným implantovaným elektronickým zdravotnickým zařízením.

Měření tělesného složení neprovádím ani u těhotných žen. V těhotenství dochází k výrazným fyziologickým změnám, mimo jiné v množství a rozložení tělesné vody, a výsledky tělesného složení proto nelze spolehlivě interpretovat.

Ve své poradně je měření tělesného složení určeno dospělým klientům.

Jak se na měření připravit

Aby mělo měření co nejlepší vypovídací hodnotu a mohli jsme výsledky při dalších návštěvách dobře porovnávat, snažíme se zachovat co nejpodobnější podmínky.

Alespoň 3 hodiny před měřením nejezte, před měřením se vyhněte intenzivní fyzické aktivitě a den před ním nadměrnému množství alkoholu. Důležité je také nedělat před měřením výrazné změny v běžném pitném režimu.

Před samotným měřením je vhodné dojít si na toaletu.

Měření probíhá naboso, aby chodidla měla přímý kontakt s elektrodami přístroje.

U žen myslíme také na menstruační cyklus

Menstruační cyklus může ovlivňovat množství vody v těle, a tím i výsledky bioimpedančního měření.

Při opakovaných kontrolách se proto snažíme měření plánovat v podobné fázi menstruačního cyklu a pokud možno se vyhnout období těsně před menstruací a během ní.

Nejde o hledání jednoho „dokonalého“ dne. Důležité je vytvořit při jednotlivých měřeních co nejpodobnější podmínky.

Nejdůležitější je srovnatelnost

Při kontrolních měřeních se snažíme zachovat podobnou denní dobu, podobný odstup od jídla a fyzické aktivity a u žen zohlednit také menstruační cyklus.

Čím podobnější jsou podmínky jednotlivých měření, tím lépe můžeme sledovat vývoj tělesného složení v čase.

Co následuje po měření tělesného složení?

Samotným měřením pro mě práce s výsledky nekončí.

Po měření klientce jednotlivé hodnoty vysvětlím a společně se podíváme na to, co nám mohou v souvislostech říci. Probereme tělesné složení, tělesné obvody i to, s jakým cílem na měření přichází.

Měření tělesného složení ale automaticky neznamená, že musí následovat výživové poradenství.

Po interpretaci výsledků se společně můžeme pobavit o tom, zda klientka cítí, že by pro ni individuální výživové poradenství bylo v tuto chvíli přínosné. Pokud se rozhodne pokračovat, cenu absolvovaného měření jí z ceny výživového poradenství odečtu.

Pokud pokračujeme, potřebuji nejprve poznat skutečný život klientky

Výživové poradenství nezačíná tím, že bych na základě výsledků měření okamžitě sestavila výživový plán.

Klientka nejprve vyplní vstupní dotazníky a připraví další podklady, které potřebuji k tomu, abych její situaci dokázala posoudit v širších souvislostech. Pokud potřebuje, můžeme je samozřejmě projít také společně.

Jedním z nejdůležitějších podkladů je pro mě záznam jejího současného jídelníčku.

A tady je důležité jedno pravidlo:

Nechci, aby klientka před zahájením spolupráce svůj jídelníček jakkoli upravovala.

Nechci vidět několik „ukázkových“ dnů vytvořených pro výživovou poradkyni. Potřebuji vidět, jak skutečně jí. Co snídá, když spěchá. Jak vypadá její pracovní den. Co jí večer. Kdy má hlad, kdy chutě a jak vypadá její stravování o běžném víkendu.

Právě skutečný jídelníček mi společně s dotazníky, výsledky měření, tělesnými obvody a dalšími informacemi umožní pochopit, odkud skutečně začínáme.

Teprve potom vzniká individuální výživový plán

Mým cílem není klientce ukázat, co všechno dělá špatně, a nahradit její dosavadní způsob stravování úplně novým.

Nejprve potřebuji zjistit, co už funguje, co jí vyhovuje a kde naopak může být prostor pro změnu.

Teprve potom připravuji kompletní individuální výživový plán, který vychází z jejího současného stravování, zdravotních a dalších potřeb, denního režimu, pohybu i cíle, na kterém jsme se společně domluvily.

Pokud vás zajímá, co všechno se děje ještě předtím, než individuální výživový plán vznikne, podrobněji jsem celý proces popsala v článku Nahlédněte do zákulisí mé práce.

Měření nám tedy může dát velmi dobrý výchozí bod. Skutečná práce ale začíná ve chvíli, kdy jeho výsledky spojíme s tím, jak člověk skutečně žije a jí.

Pro koho může být měření tělesného složení užitečné?

Měření tělesného složení si často spojujeme především s redukcí hmotnosti. Jeho využití je ale mnohem širší.

Může být užitečné pro ženy, které chtějí zjistit svůj současný stav a získat výchozí bod, se kterým mohou dál pracovat. Stejně tak pro ty, které už svůj životní styl mění a chtějí sledovat, zda se změny skutečně promítají do složení jejich těla.

Nejen když chcete zhubnout

Měření může dávat smysl například tehdy, když chcete postupně redukovat tukovou hmotu, začínáte pravidelně cvičit nebo jste zařadila silový trénink a chcete sledovat také vývoj svalové hmoty.

Užitečné může být i v situaci, kdy se číslo na osobní váze příliš nemění, ale vy na oblečení nebo tělesných obvodech pozorujete změny.

A nemusíte mít ani konkrétní cíl v podobě určitého počtu kilogramů.

Někdy jednoduše chcete lépe poznat své současné tělesné složení a mít hodnoty, ke kterým se můžete za několik měsíců vrátit.

Měření není soutěž o nejlepší výsledek

Výsledky měření nevnímám jako vysvědčení ani jako porovnávání s ostatními.

Každá žena přichází s jiným výchozím stavem, jiným životním příběhem a jiným cílem. Proto má smysl dívat se na její výsledky především v kontextu jejího vlastního těla a jejich vývoje v čase.

Smyslem měření není získat další čísla, která budeme hodnotit. Má nám pomoci lépe pochopit, co se v našem těle děje a jakým směrem se postupně mění.

Vaše tělo není jedno číslo

Na začátku tohoto článku jsme stály na obyčejné osobní váze a dívaly se na jedno číslo.

Teď už víme, že nám může něco říct, ale rozhodně ne všechno.

Tělesná hmotnost, množství tuku a svalové hmoty, tělesné obvody i jejich vývoj v čase jsou jednotlivé informace, které nám společně mohou pomoci lépe pochopit, co se v našem těle skutečně mění.

Právě tak vnímám také měření tělesného složení.

Ne jako hledání ideálních čísel ani jako další způsob, jak své tělo neustále kontrolovat. Je to nástroj, který nám může poskytnout výchozí bod a při opakovaném měření ukázat, jakým směrem se postupně posouváme.

Ať už je vaším cílem změna tělesného složení, podpora zdraví, větší množství svalové hmoty nebo prostě jen snaha lépe porozumět vlastnímu tělu, jedno číslo nikdy nevypráví celý příběh.

Možná je proto mnohem důležitější než otázka „Kolik vážím?“ položit si otázku:

„Co se v mém těle skutečně mění?“

A právě na tu nám může dobře vedené a správně interpretované měření pomoci hledat odpověď.

Chcete poznat své tělesné složení?

Pokud chcete zjistit své aktuální tělesné složení a výsledkům opravdu porozumět, můžete se objednat na samostatné měření tělesného složení s interpretací výsledků.

Pokud následně zjistíme, že by pro vás dávalo smysl pokračovat individuálním výživovým poradenstvím, cenu měření vám z ceny poradenství odečtu.

• O autorce

  Jmenuji se Lucka Bízová a jsem certifikovaná výživová poradkyně, lektorka zdravého vaření a kváskového pečení.
  Pomáhám ženám najít cestu ke stravování, které podporuje jejich zdraví a zároveň funguje v běžném životě. Ve své práci propojuji výživu, kvalitní suroviny a každodenní život bez zbytečných zákazů a extrémů.
  Pokud vás zaujal můj přístup, budu ráda, když se potkáme při individuálním výživovém poradenství nebo na některém z mých osobních kurzů.
  
  → Měření tělesného složení
  → Individuální výživové poradenství
  
  Kontakt

  Lucka Bízová

  Starovičky , jižní Morava

The post Měření tělesného složení: co nám může prozradit o našem těle appeared first on Lucka Bízová.

Dnes se o domácím vaření často mluví jako o něčem, co zabere příliš času. A možná právě proto mě občas překvapí, že jsem si to jednu dobu začala myslet také.

Když se ale vrátím do svého dětství, vzpomínám si na úplně jiný svět.

Vyrostla jsem v rodině, kde se hodně fyzicky pracovalo. Měli jsme malé hospodářství se zvířaty, pole i vinohrad. O to větší důraz se kladl na poctivé domácí jídlo, které dodalo energii na celý den. Každý den se vařilo a peklo ze základních surovin, které byly běžnou součástí každé kuchyně.

S babičkou jsem trávila v kuchyni spoustu času. Společně jsme pekly buchty, koláče i další domácí pečivo a já tehdy vůbec netušila, že právě tam vzniká můj vztah k jídlu.

Po obědě jsme si téměř každý den dali malý kousek domácí buchty nebo koláče. Babička s dědou si na chvíli sedli, dali si skleničku domácího vína a než se odpoledne znovu vyšlo na pole nebo do vinohradu, chvíli se odpočívalo. Obzvlášť v létě, kdy bylo přes poledne největší horko.

Dnes si uvědomuji, že nešlo jen o jídlo.

Byl to způsob života.

Několik generací spolu žilo, pracovalo, jedlo i odpočívalo. Práce byla důležitá, ale stejně důležité bylo dobře se najíst, na chvíli se zastavit a být spolu.

Tehdy jsem nad tím vůbec nepřemýšlela. Domácí vaření nebyla povinnost ani ztráta času. Prostě to byl náš každodenní život.

Pak se ale můj život změnil…

Jak jsem začala považovat domácí vaření za ztrátu času

Pak se můj život změnil.

Přišlo podnikání. Práce přibývalo, dny byly delší a všechno ostatní šlo postupně stranou. Babička už nezvládala vařit pro tolik lidí jako dříve, a tak jsme začali hledat jiné řešení.

Obědy nám začaly vozit vývařovny. Později přibyly různé polotovary a další potraviny, které měly hlavně ušetřit čas. Tehdy byla nabídka úplně jiná než dnes. Kvalitních restaurací ani rozvozů z čerstvých surovin zdaleka nebylo tolik jako dnes, kdy si člověk může vybrat opravdu skvělé podniky.

V té době mi to ale připadalo jako naprosto logický krok. Čím méně času jsem trávila v kuchyni, tím větší pocit jsem měla, že svůj čas využívám správně. Domácí vaření jsem začala vnímat jako něco, co mě zdržuje od práce.

Dnes si uvědomuji, že jsem v tom nebyla sama.

Mám pocit, že podobnou cestou prošlo mnoho rodin. Práce a výkon se postupně dostaly na první místo a jídlo se začalo měnit v další úkol, který bylo potřeba co nejrychleji vyřešit.

Tehdy jsem ještě netušila, že právě tahle změna ovlivní mnohem víc než jen to, co budeme mít každý den na talíři.

Když tělo začne dávat najevo, že něco není v pořádku

Domácí vaření jsem odsunula na vedlejší kolej a dlouhou dobu jsem vůbec nepřemýšlela nad tím, že by to mohlo mít nějaký význam. Byla jsem přesvědčená, že jde jen o způsob, jak si ušetřit čas.

Postupně se ale začaly objevovat zdravotní obtíže.

Nejdříve bolesti břicha. Později zácpa, kopřivka, zhoršení pleti, nárůst hmotnosti i horší dýchání. V té době jsem jednotlivé problémy vůbec nespojovala s tím, co jím. Každý z nich jsem vnímala jako něco samostatného.

Dnes už nedokážu říct, co způsobila která konkrétní změna. Bylo by příliš jednoduché tvrdit, že za všechno mohlo jen jídlo.

Zpětně ale vidím, že se můj životní styl změnil úplně. Mnohem více času jsem trávila vsedě, často jsem jezdila dlouhé hodiny autem bez přestávky, jídlo jsem řešila za volantem, přibylo více stresu a domácí vaření z mého života téměř zmizelo.

Teprve s odstupem let jsem pochopila, že nešlo jen o to, co jsem jedla. Domácí vaření totiž nebylo jen způsobem přípravy jídla. Bylo součástí způsobu života, který jsem postupně opustila.

Když tělo začne dávat najevo, že něco není v pořádku

Domácí vaření jsem odsunula na vedlejší kolej a dlouhou dobu jsem vůbec nepřemýšlela nad tím, že by to mohlo mít nějaký význam. Byla jsem přesvědčená, že jde jen o způsob, jak si ušetřit čas.

Postupně se ale začaly objevovat zdravotní obtíže.

Nejdříve bolesti břicha. Později zácpa, kopřivka, zhoršení pleti, nárůst hmotnosti i horší dýchání. V té době jsem jednotlivé problémy vůbec nespojovala s tím, co jím. Každý z nich jsem vnímala jako něco samostatného.

Dnes už nedokážu říct, co způsobila která konkrétní změna. Bylo by příliš jednoduché tvrdit, že za všechno mohlo jen jídlo.

Zpětně ale vidím, že se můj životní styl změnil úplně. Mnohem více času jsem trávila vsedě, často jsem jezdila dlouhé hodiny autem bez přestávky, jídlo jsem řešila za volantem, přibylo více stresu a domácí vaření z mého života téměř zmizelo.

Teprve s odstupem let jsem pochopila, že nešlo jen o to, co jsem jedla. Domácí vaření totiž nebylo jen způsobem přípravy jídla. Bylo součástí způsobu života, který jsem postupně opustila.

Děti mě přivedly zpátky do kuchyně

Pak se narodily moje děti.

A najednou jsem si začala pokládat úplně jiné otázky než dřív. Co dnes uvařím? Z jakých surovin připravím oběd? Co chci, aby každý den jedly?

Nešlo o to být dokonalou mámou ani vařit podle složitých receptů. Začala jsem znovu objevovat to, co pro mě bylo kdysi úplně přirozené.

Vaření ze základních surovin.

Domácí pečení.

Jídlo připravené s větší péčí.

Postupně se stalo běžnou součástí našeho života jezdit na farmy pro čerstvé ryby, sýry, mléčné výrobky nebo sezónní ovoce a zeleninu. Znovu jsem začala pěstovat vlastní ovoce a zeleninu a s dětmi jsme si začali užívat společné vaření i pečení.

Nebyla to žádná povinnost.

Byly to chvíle, které jsme trávili spolu.

Dnes si uvědomuji, že se nezměnilo jen to, co jsme měli každý den na talíři. Změnil se náš vztah k jídlu. Znovu jsem objevila radost z jeho přípravy, větší úctu k surovinám i čas, který jsme jako rodina trávili společně.

A právě tehdy jsem si znovu připomněla něco, co jsem jako dítě považovala za úplně samozřejmé.

Domácí vaření není jen způsob, jak připravit jídlo. Je součástí způsobu života.

Dnes nemusíme všechno připravovat doma. Máme ale možnost si vybírat.

Jedna z věcí, kterou jsem si během let uvědomila, je, že domácí vaření neznamená dělat všechno vlastníma rukama.

Nemusíme mít vlastní zahradu, slepice ani každý týden péct domácí chléb.

Dnes máme možnosti, které naše babičky neměly.

Můžeme nakupovat přímo od farmářů, vybírat kvalitní mléčné výrobky, čerstvé ryby nebo poctivé kváskové pečivo. Přibývá restaurací, které vaří z kvalitních surovin, i výrobců, kteří odvádějí skvělou práci.

Právě proto své klientky neučím, že všechno musí připravovat doma.

Učím je především vybírat.

Vybrat si kvalitní suroviny.

Vybrat si poctivého výrobce.

Vybrat si restauraci, kde je kvalita jídla stejně důležitá jako jeho chuť.

A když dává větší smysl připravit si jídlo doma, ukazuji jim, jak to zvládnout jednoduše, bez stresu a bez toho, aby musely trávit celé odpoledne v kuchyni.

Protože podle mě není důležité, jestli mrkev vyrostla na vlastní zahradě, na farmě nebo ji koupíte v obchodě.

Důležité je, aby se kvalitní jídlo stalo přirozenou součástí našeho života.

Domácí vaření nemusí znamenat stát celé hodiny u plotny

Domácí vaření si mnoho lidí spojuje s představou, že musí strávit půl dne v kuchyni. Právě to bývá jeden z nejčastějších důvodů, proč ho odkládáme.

Jenže moje zkušenost je úplně jiná.

Většina jídel, která dnes připravuji doma, vznikne během několika desítek minut. Nepotřebuji složité recepty ani desítky ingrediencí. Stačí kvalitní základní suroviny, jednoduché postupy a trochu plánování.

Právě proto vznikly moje kurzy zdravého vaření.

Nechtěla jsem vytvořit další kurz plný receptů, kterých dnes najdete na internetu tisíce.

Chtěla jsem vytvořit prostor, kde si v malé skupince žen společně uvaříme, budeme si povídat o výživě v souvislostech a bude dostatek času na otázky, které v běžném životě často zůstávají bez odpovědi.

Společně si ukazujeme, jak vybírat kvalitní suroviny, jak se orientovat v potravinách, co má z pohledu výživy skutečný význam a co jsou naopak rozšířené mýty. Povídáme si o tom, jak si usnadnit každodenní vaření, jak vybírat potraviny v běžných obchodech i na farmách a proč není potřeba hledat složitá řešení.

Stejný přístup uplatňuji i při individuálním výživovém poradenství. Každá žena má jiné chutě, jiný denní režim, jiné zdravotní potřeby i jiný vztah k vaření. Proto společně hledáme řešení, která budou dlouhodobě fungovat právě v jejím běžném životě.

Některá žena si přípravu jídla opravdu užívá a ráda zkouší nové recepty. Jiná potřebuje jednoduchá jídla, která připraví během několika minut. Obojí může být správně.

Nejde mi o to, aby ženy vařily stejně jako já. Jde mi o to, aby našly způsob stravování i přípravy jídla, který bude dlouhodobě fungovat právě jim.

Protože věřím, že recept je jen začátek.

Mnohem důležitější je pochopit, proč jednotlivé potraviny používáme, jak si sestavit běžný jídelníček a jak připravovat jídlo tak, aby dlouhodobě podporovalo naše zdraví.

Postupem času jsem si uvědomila, že se pro mě příprava jídla stala také určitou formou tvoření. Někdo maluje obrazy, jiný tvoří keramiku nebo šije. Já nacházím radost právě v kuchyni. V tom, jak se ze základních surovin postupně rodí něco, co udělá radost mně i lidem kolem mě.

A vůbec si nemyslím, že to musí mít stejně každý.

Někdo vaří proto, že ho to baví. Jiný proto, že chce své rodině připravit dobré jídlo. A někdo jednoduše proto, že se chce lépe starat o své zdraví.

I z obyčejného každodenního vaření se ale dá vytvořit příjemná část dne. Nemusí být další povinností.

Možná právě v tom spočívá jeho největší hodnota. Nejen v tom, co si položíme na talíř, ale i v tom, co během jeho přípravy získáme. Čas pro sebe, pro své blízké a pro život, který nemusí být jen o neustálém výkonu.

Co bych si přála, abyste si z tohoto článku odnesli

Když dnes přemýšlím nad tím, co mi domácí vaření za všechny ty roky dalo, nevybaví se mi jako první recepty.

Vybaví se mi babička.

Společně strávený čas v kuchyni.

Vůně čerstvě upečené buchty.

Obědy, u kterých jsme seděli společně u stolu.

A také chvíle, kdy jsem se po letech znovu naučila vnímat přípravu jídla ne jako povinnost, ale jako přirozenou součást života.

Dnes máme možnosti, o kterých se našim babičkám ani nesnilo. Můžeme si vybírat z kvalitních surovin, nakupovat u farmářů, podpořit poctivé výrobce nebo zajít do restaurace, kde vaří s respektem k surovinám i zákazníkům.

Nemusíme všechno připravovat doma.

Nemusíme být dokonalí.

Možná si ale můžeme znovu dovolit udělat z jídla větší prioritu.

Ne proto, že to říká výživový poradce.

Ale proto, že právě každodenní jídlo ovlivňuje naše zdraví, energii, vztah k sobě i čas, který trávíme s lidmi, které máme rádi.

Dnes už domácí vaření nevnímám jako ztrátu času. Naopak. Vnímám ho jako jednu z nejjednodušších forem péče o sebe, o své blízké a o život, který chceme dlouhodobě žít.

• O autorce

  Jmenuji se Lucka Bízová a jsem certifikovaná výživová poradkyně, lektorka zdravého vaření a kváskového pečení.
  Pomáhám ženám najít cestu ke stravování, které podporuje jejich zdraví a zároveň funguje v běžném životě. Ve své práci propojuji výživu, kvalitní suroviny a každodenní život bez zbytečných zákazů a extrémů.
  Pokud vás zaujal můj přístup, budu ráda, když se potkáme při individuálním výživovém poradenství nebo na některém z mých osobních kurzů.
  
  
  → Výživové poradenství a ceník
  → Osobní kurzy vaření a pečení
  
  Kontakt

  Lucka Bízová

  Starovičky , jižní Morava

The post Proč vařit doma? Domácí vaření není ztráta času, ale investice do vlastního zdraví appeared first on Lucka Bízová.

Pečení mě provází už od dětství. S babičkou jsme pekly domácí pečivo z droždí a doma se každý den vařilo z běžných surovin. Právě tam vznikla moje láska k vaření a pečení.

Ke kváskovému pečení jsem se dostala až po narození dětí. Stejně jako mnoho dalších maminek jsem i já začala více přemýšlet nad kvalitou potravin, které doma připravuji. Hledala jsem způsob, jak připravovat pečivo z kvalitních surovin, které bude chutnat celé rodině. Právě tehdy začala moje cesta ke kvásku.

Dnes se na pečivo dívám nejen očima lektorky kváskového pečení, ale také certifikované výživové poradkyně. Díky propojení těchto dvou oblastí jsem si znovu potvrdila, že pečivo samo o sobě není problém. Mnohem důležitější je vědět, jaké pečivo vybírat pro každodenní jídelníček, proč na jeho kvalitě záleží a jak zapadá do celkového životního stylu.

Proč se ženy pečiva tolik bojí?

Pečivo patří mezi potraviny, které ženy při snaze jíst zdravě nebo zhubnout vyřazují jako jedny z prvních.

Při konzultacích se často setkávám s tím, že ženy přicházejí s pocitem, že pečivo je něco, čemu by se měly úplně vyhnout.

„Pečivo už skoro nejím.“

„Když si dám chleba, mám výčitky.“

Není se čemu divit.

Internet je plný protichůdných informací. Jeden den čteme, že pečivo způsobuje přibírání. Druhý den, že bychom měli vyřadit lepek. Jindy zase, že sacharidy jsou hlavní příčinou civilizačních onemocnění.

Mnoho žen pak získá pocit, že zdravý jídelníček znamená pečivo úplně vynechat.

Ve skutečnosti ale není problém samotné pečivo.

Mnohem důležitější je podívat se na to, jaké pečivo tvoří běžnou součást našeho jídelníčku, jak často ho jíme a s čím ho kombinujeme.

Právě v tom bývá rozdíl mezi krátkodobými dietami a dlouhodobě udržitelným způsobem stravování.

Je potřeba pečivo úplně vyřadit?

Pokud bych měla vybrat jednu otázku, kterou ve své poradně slýchám nejčastěji, byla by to právě tato.

„Mám přestat jíst pečivo?“

Moje odpověď většinu žen překvapí : Ne.

Pečivo samo o sobě není důvodem, proč přibíráme na váze nebo proč se nám nedaří zlepšit zdravotní stav.

Stejně jako jedna miska salátu z nikoho neudělá zdravého člověka, ani jeden krajíc chleba nerozhodne o tom, jestli bude náš jídelníček kvalitní.

Mnohem důležitější je podívat se na to, co jíme po většinu roku.

Není problém dát si občas croissant k dobré kávě v oblíbené kavárně, ochutnat čerstvou bagetu na dovolené nebo si vychutnat domácí koláč při rodinné oslavě.

Takové chvíle jsou přirozenou součástí života a podle mě by k němu mělo patřit i potěšení z jídla.

Rozdíl ale vidím v tom, jaké pečivo tvoří náš každodenní základ.

Právě každodenní volby mají mnohem větší vliv na naše zdraví než výjimečné situace.

Proto ve své poradně pečivo nezakazuji.

Společně s klientkami hledáme takovou podobu jídelníčku, která bude dlouhodobě fungovat, bude chutnat a zároveň podpoří jejich zdraví.

A právě proto dává smysl přemýšlet nad tím, jaké pečivo si vybíráme nejčastěji.

Jaké pečivo je vhodnou volbou pro každodenní jídelníček?

Pokud mluvíme o běžném zdravém člověku bez specifických zdravotních omezení, považuji za velmi dobrou každodenní volbu kvalitní kváskové celozrnné pečivo.

Ne proto, že by ostatní druhy pečiva byly „zakázané“.

Ale proto, že právě tato kombinace přináší několik výhod, které mohou dlouhodobě podpořit pestrost a kvalitu jídelníčku.

Je ale důležité dodat, že ani kváskové celozrnné pečivo není univerzální potravinou pro každého.

U některých onemocnění trávicího traktu nebo při alergii na obiloviny, celiakii či některých intolerancích není pšeničné ani žitné celozrnné pečivo vhodnou volbou. V jiných situacích může být vhodnější jiný typ pečiva podle aktuálního zdravotního stavu nebo cíle.

Stejně tak záleží na konkrétní situaci. Například před intenzivním sportovním výkonem bývá vhodnější lehčeji stravitelné pečivo s nižším obsahem vlákniny, protože to celozrnné může zbytečně zatěžovat trávení při výkonu.

Právě proto při výživovém poradenství vždy vycházím z individuální situace každého klienta.

Pokud ale mluvíme o každodenním jídelníčku většiny zdravých lidí, dává podle mě kvalitní kváskové celozrnné pečivo velký smysl.

A proč tomu tak je?

Podívejme se společně na několik důvodů.

Jaké pečivo je vhodnou volbou pro každodenní jídelníček?

Spojení celozrnné mouky a dlouhé kváskové fermentace přináší několik výhod, které mohou dlouhodobě podpořit kvalitu jídelníčku.

První změnou, kterou lidé po přechodu na kvalitní kváskové celozrnné pečivo pocítí, bývá delší pocit sytosti. Celozrnná mouka obsahuje více vlákniny než mouka bílá, a právě díky tomu nás kvalitní pečivo zasytí na delší dobu. Během dopoledne pak není tak silná potřeba neustále něco uzobávat nebo hledat něco sladkého.

S delším pocitem sytosti úzce souvisí také stabilnější hladina krevního cukru. Pokud se energie uvolňuje postupně, bývá stabilnější také průběh celého dne. To může znamenat méně výrazné výkyvy energie i menší chutě na sladké. U žen v období perimenopauzy a menopauzy bývá právě tento princip často jedním z důležitých kroků ke zlepšení každodenního fungování.

Velkou předností kváskového pečiva je také samotná dlouhá fermentace. Nejde jen o to, že díky ní získává chléb svou typickou chuť, vůni a strukturu. Během fermentace probíhá celá řada přirozených procesů, které mají význam i z pohledu výživy.

Jedním z nich je vznik postbiotik. Přestože se při pečení většina živých mikroorganismů zničí, postbiotika v pečivu zůstávají. Jde o látky vznikající činností mikroorganismů během fermentace a právě jim se dnes věnuje stále více odborných studií. Jsou jedním z důvodů, proč jsou fermentované potraviny považovány za zajímavou součást pestrého jídelníčku. Střevní mikrobiom totiž neovlivňuje jen trávení, ale hraje důležitou roli také ve fungování imunitního systému, metabolismu a celkovém zdraví.

Dlouhá fermentace zároveň snižuje obsah některých antinutričních látek, například kyseliny fytové, která je přirozenou součástí obilovin. Díky tomu může organismus lépe využít některé minerální látky obsažené v mouce. I to je jeden z důvodů, proč je kváskové pečivo z výživového hlediska zajímavé.

A nakonec je tu ještě něco, co se sice nedá vyčíst z tabulek výživových hodnot, ale podle mě je stejně důležité. Kvalitní kváskové pečivo má výraznější chuť, příjemnou vůni a při správném upečení vydrží déle čerstvé. Díky tomu se z něj nestává jen příloha na talíři, ale přirozená součást každodenního stravování.

To ale neznamená, že každý kváskový chléb je automaticky stejně kvalitní. Stejně důležitá je použitá mouka, délka fermentace i celý způsob přípravy. Právě proto při výběru pečiva nestačí sledovat jen označení „kváskový“. O tom, co skutečně rozhoduje o jeho kvalitě, si povíme v další části článku.

Jak poznat opravdu kvalitní kváskové pečivo?

S rostoucím zájmem o kváskové pečivo se dnes slovo „kváskový“ objevuje téměř v každé pekárně i supermarketu. To je určitě dobře, protože lidé se o kvalitu pečiva začali více zajímat.

Je ale dobré vědět, že ne každé kváskové pečivo vzniká stejným způsobem.

V tradičním kváskovém pečení se těsto nechává dlouhé hodiny přirozeně fermentovat pomocí živého kvásku, který tvoří přirozené kvasinky a bakterie mléčného kvašení. Právě během této dlouhé fermentace vznikají změny, o kterých jsme si povídali v předchozí části článku.

V dnešní výrobě se ale můžeme setkat i s jiným postupem. Některé pekárny používají sušený nebo neaktivní kvásek pouze jako jednu z ingrediencí pro chuť, aroma a splnění legislativy, zatímco hlavní kynutí zajišťuje droždí. Takové pečivo může nést označení kváskové, ale z pohledu dlouhé přirozené fermentace se jedná o odlišný způsob výroby.

Nejde o to, že by takové pečivo bylo nekvalitní. Jen je dobré vědět, že označení „kváskový“ samo o sobě ještě nevypovídá o způsobu výroby ani o délce fermentace. Pokud těsto neprošlo dlouhou přirozenou fermentací, nelze od něj očekávat stejné výživové benefity, které jsou s tradičním kváskovým pečením spojovány.

Na druhou stranu dnes existuje řada výborných řemeslných pekáren, které pracují s živým kváskem, dlouhou fermentací a kvalitními surovinami. Takové pečivo ale nebývá dostupné v každém městě a jeho vyšší cena odpovídá kvalitním surovinám i časově náročnější výrobě.

Právě proto podle mě domácí kváskové pečení dává smysl. Nejen proto, že máte možnost ovlivnit výběr mouky, délku fermentace i celý způsob přípravy. Především ale proto, že přesně víte, z jakých surovin pečivo připravujete a co každý den dáváte na stůl sobě i své rodině.

Jaké pečivo vybrat, pokud nepečete doma?

Domácí kváskové pečení považuji za ideální cestu, ale zároveň si uvědomuji, že ne každý má čas nebo chuť péct vlastní chléb.

Dobrou zprávou je, že dnes už lze koupit velmi kvalitní pečivo i bez domácího pečení. Nabídka se v posledních letech výrazně rozšířila a stále častěji se objevují výrobky z celozrnné mouky připravované pomocí živého kvásku.

Při výběru se ale neřídím jen názvem na obalu. Vždy se nejdříve podívám na složení.

Jako příklad uvedu složení jednoho kvalitního celozrnného žitného chleba, který je dnes běžně dostupný v prodeji.

• Celozrnná žitná mouka – tvoří základ pečiva a přináší více vlákniny, vitaminů a minerálních látek než mouka bílá.
• Žitný kvas – pokud je použit jako hlavní způsob kynutí, umožňuje přirozenou fermentaci těsta, která je jedním z důvodů výživových benefitů kváskového pečiva.
• Voda – základní surovina bez zbytečných přísad.
• Sůl a koření – jednoduché dochucení bez potřeby dlouhého seznamu dalších ingrediencí.

Pokud výrobce navíc uvádí informace o delší nebo například třístupňové fermentaci, je to další pozitivní signál.

Naopak zpozorním ve chvíli, kdy je seznam surovin zbytečně dlouhý, obsahuje velké množství přídavných látek nebo je kvásek uveden jen jako jedna z ingrediencí a hlavní kynutí zajišťuje droždí.

Neznamená to, že každé takové pečivo je špatné. Jen od něj nelze očekávat stejné výživové benefity, které přináší tradiční kváskové pečivo připravované dlouhou přirozenou fermentací.

Stejným způsobem pracuji i se svými klientkami. Nehledáme jednu správnou značku ani jeden konkrétní výrobek. Společně se učíme číst etikety a vybírat co nejlepší možnosti v obchodech, kde běžně nakupují. Protože zdravý jídelníček musí fungovat především v každodenním životě.

A pokud chtějí jít ještě o krok dál, učím je na svých kurzech porozumět kváskovému pečení. Nejde jen o recept na chléb. Učí se, jak vybrat kvalitní mouku, jak funguje dlouhá fermentace a proč právě tyto detaily rozhodují o výsledku. Díky tomu si pak mohou připravit pečivo přesně podle svých představ i doma.

Co bych si přála, abyste si z tohoto článku odnesli

Když jsem před lety začala péct z kvásku, nešlo mi o to najít „nejzdravější“ pečivo.

Chtěla jsem své rodině připravovat co nejkvalitnější jídlo z poctivých surovin.

Dnes, po letech kváskového pečení, studia výživy i práce s klientkami, vím, že právě to je možná ta nejdůležitější myšlenka.

Nehledat dokonalost.

Ale pochopit souvislosti a dělat co nejlepší rozhodnutí v běžném životě.

Pořád si s radostí dám kousek narozeninového dortu, domácí buchtu podle rodinného receptu nebo čerstvý croissant v oblíbené kavárně. Protože věřím, že zdravý životní styl by nám neměl brát radost z jídla, ale pomáhat ji prožívat s větším porozuměním.

Stejně tak ale vím, že o našem zdraví nerozhodují tyto výjimečné okamžiky.

Rozhoduje to, co děláme většinu dní v roce.

A právě proto podle mě stojí za to věnovat pozornost i obyčejnému krajíci chleba. Ne proto, že by byl zázračnou potravinou. Ale proto, že je součástí našeho jídelníčku téměř každý den.

Pokud si z tohoto článku odnesete jedinou myšlenku, budu ráda, když to bude právě tato:

Nejde o to, jestli si občas dáte croissant, domácí buchtu nebo krajíc bílého chleba. Jde o to, jak vypadá váš talíř většinu dní v roce.

• O autorce

  Jmenuji se Lucka Bízová a pomáhám ženám najít cestu ke zdravějšímu stravování bez zákazů a zbytečných extrémů.
  
  Jsem certifikovaná výživová poradkyně, lektorka kváskového pečení a zdravého vaření. Ve své práci propojuji výživu, kvalitní suroviny a každodenní život tak, aby doporučení byla srozumitelná, dlouhodobě udržitelná a skutečně fungovala v praxi.
  V individuálním výživovém poradenství společně hledáme řešení, která vycházejí ze zdravotního stavu, životního stylu i každodenních možností každé ženy.
  
  Na osobních kurzech kváskového pečení učím porozumět celému procesu – od výběru kvalitních bio celozrnných mouk až po dlouhou přirozenou fermentaci.
  
  Věřím, že když rozumíme souvislostem, dělají se správná rozhodnutí mnohem snáz.
  Budu ráda, pokud vás tento článek inspiroval dívat se na pečivo i každodenní stravování trochu jinýma očima. A pokud se jednou naše cesty potkají osobně – ať už při výživovém poradenství nebo na některém z mých kurzů – bude mi potěšením.
  
  → Výživové poradenství a ceník
  → Osobní kurzy kváskového pečení
  
  Kontakt

  Lucka Bízová

  Starovičky , jižní Morava

The post Jaké pečivo jíst každý den? Proč není potřeba pečivo vyřazovat appeared first on Lucka Bízová.

Více času venku, dovolené, cestování, společné večeře s přáteli nebo poznávání nových chutí. Zároveň je to ale období, kdy se náš běžný režim často změní během několika dnů.

Jíme v jinou dobu, méně vaříme doma, více času trávíme na cestách a letos navíc zažíváme opravdu extrémní teploty, které na mnoha místech přesahují čtyřicet stupňů.

Právě v těchto chvílích dostává naše tělo trochu jiné nároky než po zbytek roku.

Možná jste si i Vy někdy všimla, že během léta nemáte takovou chuť k jídlu, cítíte větší únavu nebo Vás po některých jídlech začne trápit těžkost, nadýmání nebo zažívací obtíže.

Ve většině případů nejde o nic neobvyklého.

Organismus se snaží vyrovnat nejen s vysokými teplotami, ale také se změnou denního režimu, jiným složením stravy, cestováním nebo odlišným prostředím.

Právě proto bývá léto vhodnou příležitostí vrátit se k jednoduchým základům, které našemu tělu mohou celé toto období výrazně usnadnit.

Proč bývá léto pro naše tělo náročnější

Vysoké teploty představují pro organismus určitou zátěž.

Tělo musí více ochlazovat, ztrácí tekutiny potem a mění se také naše chuť k jídlu. Není proto překvapivé, že mnoho lidí v létě přirozeně vyhledává lehčí pokrmy a menší porce.

Do toho se přidává cestování, nepravidelný režim, grilování, zmrzlina, sladké nápoje nebo ochutnávání místních specialit.

Samo o sobě na tom není nic špatného.

Problém většinou nevzniká kvůli jednomu jídlu nebo jedné zmrzlině. Mnohem častěji jde o součet několika drobných změn během několika dnů.

Právě proto doporučuji nepřemýšlet nad létem jako nad obdobím, kdy musíme být za každou cenu „dokonalí“. Mnohem větší smysl dává zaměřit se na několik jednoduchých principů, které podpoří naše tělo i trávení a zároveň nám dovolí si léto opravdu užít.

Jak upravit jídelníček během letních veder

Když venkovní teploty několik dní po sobě přesahují třicet nebo dokonce čtyřicet stupňů, je přirozené, že se mění i naše potřeba jídla.

Mnoho lidí má menší chuť k jídlu a dává přednost lehčím pokrmům. To je zcela normální reakce organismu. Přesto bychom neměli zapomínat, že tělo i během horkých dnů potřebuje dostatek energie, bílkovin, tekutin a dalších živin.

Nejde tedy o to jíst co nejméně.

Mnohem důležitější je vybírat potraviny, které organismus zbytečně nezatěžují a zároveň mu dodají vše potřebné.

Dobrou volbou bývají například kvalitní mléčné výrobky, ryby, vejce, libové maso, dostatek sezónní zeleniny a ovoce nebo lehčí přílohy, které nezatěžují trávení.

Naopak velmi tučná, smažená nebo těžká jídla mohou být během extrémních veder hůře snášena. Ne proto, že by byla sama o sobě zakázaná, ale proto, že jejich trávení představuje pro organismus větší zátěž právě v době, kdy se zároveň snaží ochlazovat celé tělo.

Proto svým klientkám často říkám, že v létě není potřeba jíst méně. Je vhodné jíst o něco lehčeji.

Právě tomu přizpůsobuji i individuální výživové plány. V letních měsících do jídelníčku zařazuji například lehké luštěninové saláty, zeleninové pokrmy připravené předem, pomazánky nebo další recepty, které jsou pro toto období přirozenější a lépe zapadají do běžného denního režimu.

V létě zároveň přirozeně upravuji i samotné recepty. Některá jídla, která jsou ideální v zimních měsících, nahrazuji lehčími variantami, které klientkám usnadní dodržování plánu i během horkých dnů. Díky tomu nemají pocit, že se musí nutit do jídel, na která v létě jednoduše nemají chuť.

Zároveň ale mnoho klientek upozorňuji, že ne každému dělají dobře ledově vychlazené nápoje nebo jídla právě vytažená z lednice. U citlivějších lidí mohou přispívat k nepříjemným pocitům při trávení nebo žaludečnímu diskomfortu.

Místo toho často pracujeme s přirozeně osvěžujícími sezónními potravinami, které organismus zbytečně nezatěžují a zároveň lépe odpovídají letnímu období.

Nejde přitom jen o splnění doporučeného příjmu živin. Stejně důležité je, aby jídlo odpovídalo ročnímu období, aktuálním potřebám organismu i běžnému životu. Proto při sestavování plánů nepracuji pouze s výpočty a tabulkami, ale zohledňuji také sezónnost potravin, počasí i každodenní režim konkrétní ženy.

Má smysl podpořit střevní mikrobiotu ještě před odjezdem?

Pokud cestujete do zemí s odlišnými hygienickými podmínkami nebo víte, že máte citlivější trávení, může být vhodné myslet na podporu střevní mikrobioty ještě před odjezdem.

Neexistuje jedno univerzální doporučení, které by bylo vhodné pro každého. Záleží na zdravotním stavu, destinaci i délce pobytu. U některých lidí ale může být zařazení kvalitních probiotik několik dní před cestou vhodnou součástí přípravy na dovolenou.

Ve své praxi tuto možnost doporučuji především klientkám, které mají citlivější trávení nebo je v minulosti během cestování opakovaně trápily zažívací obtíže.

Dlouhodobě spolupracuji se společností iProbio, protože mi jejich přístup i složení produktů dává odborně smysl. Pokud se po konzultaci rozhodnete probiotika zařadit, můžete využít můj slevový kód DIVOKA5 https://www.iprobio.cz .

Stejně důležité jako samotná probiotika jsou ale i další jednoduchá opatření. V některých zemích je vhodné pít balenou vodu, zvýšenou pozornost věnovat ledu v nápojích, výběru zmrzliny nebo místům, kde se jídlo připravuje a skladuje.

Právě kombinace těchto drobných kroků může výrazně přispět k tomu, abyste si dovolenou užili bez zbytečných trávicích obtíží.

Dovolená není čas na dietu

Mnoho žen odjíždí na dovolenou s obavou, že budou muset neustále přemýšlet nad tím, co si mohou dát a co už ne.

Přitom právě dovolená by měla být obdobím odpočinku. Časem, kdy poznáváme nová místa, ochutnáváme místní kuchyni, trávíme více času s rodinou nebo přáteli a na chvíli zpomalíme tempo běžných dnů.

Byla by škoda proměnit ji v další období plné zákazů, výčitek nebo neustálého hlídání každého sousta.

Na druhou stranu ani dovolená nemusí znamenat, že na několik týdnů úplně zapomeneme na všechno, co našemu tělu prospívá.

Ve chvíli, kdy se zdravé stravování stane přirozenou součástí života, už není postavené na vůli ani neustálém přemýšlení. Člověk si jednoduše vybírá jídla, po kterých se cítí dobře, mají dostatek živin a dodávají mu energii.

Zajímavé je, že na tom může mít svůj podíl i střevní mikrobiota. Dnes už víme, že mezi střevem a mozkem existuje úzké propojení a složení střevního mikrobiomu může ovlivňovat naše chutě i preference při výběru potravin. Ve své praxi často pozoruji, že po čase mnoho žen samo říká, že už nemají chuť na některá jídla jako dříve a naopak si přirozeně oblíbily potraviny, které dříve téměř nejedly.

To ale rozhodně neznamená, že si na dovolené nemůžete dát zmrzlinu, ochutnat místní speciality nebo si vychutnat večeři v oblíbené restauraci.

Stejně jako v běžném životě záleží i na množství a celkovém kontextu. Je rozdíl ochutnat místní speciality, dopřát si oblíbenou zmrzlinu nebo společnou večeři a něco úplně jiného je přejídat se čtrnáct dní jen proto, že je vše součástí programu all inclusive.

Dlouhodobě udržitelné stravování není o tom, že si něco zakazujeme. Učí nás ale vnímat vlastní tělo, pocit sytosti a rozhodovat se vědomě. Díky tomu si můžeme dovolenou opravdu užít, aniž bychom odjížděli s pocitem, že jsme udělali krok zpět.

Stejný pohled mám i na alkohol. Z hlediska zdraví je nejbezpečnější volbou jeho nepít vůbec. To ale neznamená, že si během dovolené nemůžete dopřát sklenku vína při výjimečné příležitosti.

Je rozdíl otevřít si při západu slunce dvě deci kvalitního místního vína na vinici, ochutnat regionální speciality a vytvořit si hezký zážitek, nebo pít alkohol každý den jen proto, že je součástí programu all inclusive.

Právě v tom podle mě spočívá rozdíl mezi dlouhodobě udržitelným životním stylem a přístupem založeným na pravidlech a zákazech. Nejde o to být dokonalí. Jde o to umět rozlišit výjimečný okamžik od každodenního návyku.

Právě o tom je podle mě dlouhodobě udržitelné stravování.

Ne o dokonalosti. Ne o zákazech.

Ale o vytvoření návyků, které fungují doma, na dovolené i během svátků. Protože pokud jsou postavené na pevných základech, není potřeba mít strach, že je několik dnů mimo běžný režim zničí.

Co dělat, když se během dovolené objeví trávicí obtíže

Ani přes veškerou opatrnost se někdy trávicím obtížím úplně nevyhneme. Změna prostředí, jiná skladba jídel, vysoké teploty nebo dlouhé cestování mohou organismus dočasně zatížit.

V takové chvíli není potřeba panikařit ani se snažit vše řešit hladovkou nebo přísnou dietou.

Mnohem více pomůže na jeden až dva dny zklidnit trávicí systém a dát mu prostor k regeneraci.

Cílem není léčit konkrétní onemocnění, ale na krátkou dobu ulevit trávicímu systému, podpořit dostatečnou hydrataci a vytvořit podmínky pro jeho přirozenou regeneraci.

Nejčastěji doporučuji:

• na krátkou dobu zvolit jednodušší a lehce stravitelná jídla, například vařenou rýži, brambory, banán, zeleninový nebo masový vývar, pečivo, které běžně dobře snášíte, nebo libové maso,
• vynechat alkohol,
• omezit velmi tučná, smažená a silně kořeněná jídla,
• na jeden až dva dny omezit větší množství syrové zeleniny, luštěnin a dalších potravin s vyšším obsahem vlákniny, které mohou citlivé trávení zbytečně zatěžovat,
• jíst menší porce a dopřát trávicímu systému čas na zklidnění,
• dbát na dostatečný odpočinek a průběžné doplňování tekutin.

Není potřeba mít obavy, že tím „pokazíte“ svůj jídelníček. Stejně jako při nachlazení dopřejeme tělu více odpočinku, i trávicí systém někdy ocení několik dní jednodušší stravy. Jakmile obtíže odezní, je vhodné se postupně vrátit k běžnému pestrému jídelníčku.

Ve většině případů tyto jednoduché kroky pomohou a obtíže během několika dnů odezní.

Pokud se ale objeví vysoká horečka, krev ve stolici, silné nebo zhoršující se bolesti břicha, opakované zvracení, výrazné známky dehydratace nebo obtíže přetrvávají déle než dva až tři dny, je vždy vhodné vyhledat lékařskou pomoc.

Kolik tekutin bychom měli během veder vypít?

V horkých dnech často slýcháme doporučení vypít tři nebo čtyři litry vody denně. Ve skutečnosti ale neexistuje jedno univerzální množství, které by vyhovovalo každému.

Potřeba tekutin závisí na věku, tělesné hmotnosti, zdravotním stavu, fyzické aktivitě, ale také na tom, kolik času trávíme venku nebo jak intenzivně se potíme.

Stejně jako neexistuje jeden správný jídelníček pro všechny, neexistuje ani univerzální množství tekutin. I tady platí, že nejdůležitější je rovnováha.

Místo sledování přesného počtu litrů je proto praktičtější všímat si vlastního těla. Jedním z jednoduchých ukazatelů bývá barva moči. Ta by měla být světle žlutá. Tmavě žlutá moč může signalizovat nedostatečný příjem tekutin, naopak dlouhodobě zcela čirá moč po většinu dne může být známkou toho, že přijímáme více tekutin, než organismus aktuálně potřebuje.

Vhodné tekutiny během letních veder

• čistá voda
• jemně perlivé nebo neperlivé minerální vody (ideálně střídat různé druhy)
• neslazené bylinné nebo ovocné čaje
• voda ochucená plátkem citronu, okurky nebo několika lístky máty
• domácí neslazené limonády
• kefír nebo podmáslí jako součást jídelníčku (ne jako náhrada pitného režimu)

Nápoje, které je vhodné spíše omezit

• slazené limonády
• energetické nápoje
• větší množství alkoholu
• velké množství slazených ledových čajů
• velmi studené nápoje přímo z lednice nebo s velkým množstvím ledu, které mohou některým lidem způsobovat zažívací obtíže

Káva se do celkového příjmu tekutin započítává. V období vysokých teplot ale není vhodné, aby byla jejich hlavním zdrojem. Pokud během dne vypijete více kávy než obvykle, je dobré myslet také na dostatečný příjem vody.

Kdy mohou dávat smysl elektrolyty?

V období extrémních veder může být vhodné myslet také na elektrolyty. Běžně je nedoporučuji zařazovat každému. U většiny zdravých lidí, kteří se stravují pestře a nejsou vystaveni větší fyzické zátěži, to není potřeba.

Situace se ale mění ve chvíli, kdy několik dní po sobě panují velmi vysoké teploty, více se potíme, cestujeme, trávíme celý den na slunci nebo nás postihnou trávicí obtíže spojené se ztrátou tekutin.

Právě tehdy může být doplnění elektrolytů rozumnou součástí pitného režimu. Pomáhají totiž doplnit nejen vodu, ale také minerální látky, které organismus ztrácí pocením nebo průjmem.

Nejde přitom o náhradu běžného pitného režimu, ale o jeho krátkodobé doplnění v situacích, kdy jsou ztráty tekutin a minerálních látek výrazně vyšší než obvykle.

Pokud jste před cestou nebo během dovolené zařadili probiotika, bývá vhodné pokračovat v jejich užívání i po návratu domů, aby měla střevní mikrobiota čas znovu najít svou rovnováhu.

Návrat z dovolené není důvod začínat znovu

Návrat z dovolené není důvodem k trestání vlastního těla.

Pokud jste si dopřála více, než jste zvyklá, není potřeba to kompenzovat hladovkou, detoxem ani extrémním cvičením.

Mnohem lepší je jednoduše se vrátit ke svému běžnému režimu a pokračovat tam, kde jste před odjezdem skončila.

Dlouhodobé zdraví totiž nevzniká z jednoho týdne, ale z návyků, které opakujeme po většinu roku.

Léto může být začátkem změny

Léto je období, kdy máme více času zpomalit a vnímat sami sebe.

Právě tehdy si mnoho žen poprvé uvědomí, že je jejich tělo unavenější než dříve, že hůře zvládá vysoké teploty nebo že už nereaguje stejně jako před několika lety.

A možná je to dobře.

Protože právě tyto chvíle nám často ukážou, že tělo nepotřebuje další krátkodobou dietu ani extrémní změny.

Potřebuje pochopit, co mu dlouhodobě prospívá.

Tohle není jen něco, co říkám svým klientkám. Sama jsem si tím prošla.

Několik let jsem během letních měsíců trpěla výraznými otoky dolních končetin i rukou. Jakmile teploty překročily třicet stupňů, bylo pro mě velmi náročné fungovat v běžném životě. Později se ukázalo, že příčinou těchto obtíží byla borelióza.

Samotná diagnóza moje obtíže nevyřešila. Byla ale začátkem hledání souvislostí.

Postupně jsem začala mnohem více vnímat, jak moje tělo reaguje na stravu, pitný režim, pohyb, odpočinek i vysoké letní teploty. Díky postupným změnám jídelníčku, každodenního režimu a lepšímu pochopení potřeb vlastního těla se mi podařilo projevy výrazně zmírnit a dnes jsou ve srovnání s minulostí téměř neznatelné.

Právě tato zkušenost mě utvrdila v tom, že i když někdy nemůžeme ovlivnit samotné onemocnění, velmi často můžeme ovlivnit to, jak se naše tělo v každodenním životě cítí.

Proto ve své práci nehledám univerzální řešení.

Nejprve se snažím pochopit celý příběh konkrétní ženy. Její zdravotní stav, dosavadní způsob stravování, každodenní režim, cíle i to, co už vyzkoušela.

Teprve potom společně hledáme souvislosti a nastavujeme změny, které mají šanci stát se přirozenou součástí každodenního života.

Protože právě to je podle mě skutečný smysl výživového poradenství.

Ne vytvořit jídelníček na několik týdnů.

Ale vytvořit způsob stravování, který bude fungovat i za několik let.

Pokud hledáte individuální podporu, ráda Vás provedu celým procesem v rámci výživového poradenství. Společně nastavíme jídelníček i každodenní návyky tak, aby respektovaly Váš zdravotní stav, cíle, běžný život i roční období.

A pokud Vás baví vaření a chcete lépe porozumět práci se základními potravinami, budu se těšit také na některém z mých praktických kurzů vaření.

Protože nikdy není špatný čas začít.

Každé rozhodnutí, které pro své zdraví uděláme dnes, je investicí do toho, jak se budeme cítit za několik měsíců i za mnoho dalších let.

Pokračujte dál:
→ Výživové poradenství
Zjistěte, jak probíhá individuální spolupráce.
→ Kurzy vaření
Naučte se připravovat jednoduchá a chutná jídla pro běžný život.

• O autorce

  Jmenuji se Lucka Bízová a věnuji se individuálnímu výživovému poradenství pro ženy na jižní Moravě a nebo online po celé České Republice. Studium výživy, které jsem zakončila státní zkouškou pod záštitou Ministerstva Zdravotnictví navázalo na mé dlouholeté zkušenosti s vedením kurzů zdravého vaření a pečení.
  Pomáhám ženám najít dlouhodobě udržitelný způsob stravování, který respektuje jejich zdravotní stav, životní období i každodenní život.
  Ve své práci propojuji odborné znalosti s praktickými zkušenostmi. Mým cílem není vytvářet krátkodobé diety, ale pomoci ženám porozumět souvislostem a nastavit změny, které budou fungovat dlouhodobě.
  Každý článek na tomto webu vychází z odborných poznatků, zkušeností z poradenské praxe i mých vlastních zkušeností.
  
  Kontakt

  Lucka Bízová

  Starovičky , jižní Morava

Fotografie v tomto článku vznikly během cest mé kamarádky Petry Řehové, která mi laskavě dovolila je použít. Děkuji.

Zatím jsem většinu svého času věnovala dětem, práci a budování svého podnikání. Cestování je ale jedním z mých velkých snů a věřím, že i na něj brzy přijde správný čas. Těším se, až jednou budu moci sdílet i vlastní zkušenosti a fotografie z míst, která mě inspirují.

Petra je úžasná žena, také umělkyně, která kouzlí jak s fotoaparátem, tak na plátně, tak s přírodními květinami a její tvorbu naleznete zde http://www.oringle.cz .

The post Jak zvládnout výživu během letních veder a dovolené appeared first on Lucka Bízová.

Nahlédněte do zákulisí mé práce.

Zjistěte, co všechno se skrývá za programem Komplexní výživové poradenství na míru.

Pokud čtete tento článek, je dost možné, že zvažujete spolupráci se mnou. Možná jste na mé stránky narazila poprvé. Možná mě už nějakou dobu sledujete na sociálních sítích. A možná si právě kladete otázku, jak vlastně taková spolupráce ve výživovém poradenství vypadá.

Naprosto tomu rozumím.

Když se člověk rozhoduje svěřit někomu své zdraví, své návyky nebo témata, která ho často trápí celé roky, chce vědět, kdo sedí na druhé straně a jak pracuje.

Právě proto jsem se rozhodla napsat tento článek.

Jak vlastně vzniká individuální výživový program

Představte si tento článek jako naše první setkání u kávy.

Nechci vám v něm ukazovat certifikáty ani vypisovat seznam služeb. Ráda bych vám ukázala něco jiného. Jak přemýšlím o výživě, proč pracuji právě tímto způsobem a co všechno se odehrává ještě dříve, než klientka dostane první doporučení.

Protože většina žen nakonec vidí především výsledek. Individuální plán, doporučení, konzultace nebo následnou podporu během spolupráce. Jen málokdy už ale vidí vše, co tomuto výsledku předchází, ale hlavně na čem vlastně stojí.

Když za mnou žena přijde s únavou, chutěmi na sladké, nespokojeností se svou váhou nebo jiným zdravotním problémem, málokdy existuje jedna jednoduchá příčina a jedno jednoduché řešení, které bych mohla doporučit hned. Právě proto se ve své práci nesnažím dívat pouze na jednotlivé problémy. Snažím se pochopit celý příběh. Jak žena žije, jak se stravuje, jak spí, jak zvládá stres, co už v minulosti vyzkoušela a jaké změny budou v její situaci skutečně dávat smysl.

A právě do tohoto zákulisí vás dnes ráda vezmu.

Můj pohled na výživové poradenství nevychází pouze ze studia a práce s klientkami. Vychází také z vlastní zkušenosti.

Všemu přecházela vlastní zkušenost

Ještě dávno předtím, než jsem sama začala studovat výživu, jsem navštívila několik výživových poradenství jako klientka. Stejně jako mnoho žen jsem hledala odpovědi, které by mi pomohly lépe porozumět vlastnímu tělu, zdraví a stravování.

Za ta léta jsem do různých konzultací, programů, knih, kurzů i doplňků stravy investovala nemalé množství peněz. Některé věci mi pomohly více, jiné méně. Mnohé ale měly jedno společné. Přinášely krátkodobé nadšení, dietu, nikoliv dlouhodobé pochopení.

Odcházela jsem s tabulkami, čísly a doporučeními, ale často mi chybělo to nejdůležitější. Kontext. Souvislosti. Vysvětlení, proč mám konkrétní doporučení dodržovat a jak souvisejí s mým zdravotním stavem, životní situací nebo cílem, kterého chci dosáhnout.

Ve všech případech mi také chyběl individuální přístup a hlubší pochopení mé situace. Měla jsem pocit, že se řeší především to, co jím, ale už méně proč jím právě takto, jaký život vedu, jak se cítím nebo s čím skutečně bojuji.

Možná vás překvapí, že některé programy jsem si zaplatila cíleně právě proto, že mě zajímalo, jak ve skutečnosti fungují. Chtěla jsem zjistit, zda klient dostane to, co je mu slibováno. A přestože některé zkušenosti byly přínosné, právě zde jsem často narážela na největší rozdíl mezi marketingem a realitou.

Postupně jsem si začala uvědomovat, že problém není v tom, že bych měla málo informací. Právě naopak. Informací jsem měla více než dost. Chyběl mi někdo, kdo by mi pomohl pochopit, jak spolu jednotlivé dílky souvisejí a jak je převést do běžného života.

Právě tehdy jsem si začala uvědomovat, jak bych jednou chtěla pracovat já sama.

Jak začala moje cesta výživové poradkyně

Moje cesta k výživě navíc nezačala studiem výživového poradenství.

Mnoho let předtím jsem se intenzivně věnovala vaření, pečení, práci se surovinami a vzdělávání v oblasti zdravého stravování. Sama jsem absolvovala řadu kurzů zaměřených na zdravé vaření a pečení, neustále jsem se vzdělávala a postupně jsem začala své zkušenosti předávat dál prostřednictvím vlastních kurzů a workshopů.

Jídlo bylo součástí mého života dlouho předtím, než jsem začala studovat výživu.

Stejně jako mnoho žen jsem si ale tehdy myslela, že pokud používám kvalitní suroviny, vařím doma a vybírám si takzvaně „zdravé“ potraviny, automaticky tím dělám pro své zdraví to nejlepší.

Právě studium výživy mě donutilo podívat se na celý problém mnohem komplexněji.

Zjistila jsem, že i jídelníček postavený na kvalitních a nutričně hodnotných potravinách nemusí být automaticky optimální. Můžeme se přejídat i zdravými jídly. Můžeme mít nedostatek některých živin navzdory tomu, že vaříme doma. A i když jíme potraviny, které jsou obecně považovány za zdravé, ale z různých důvodů nemusí vyhovovat právě nám.

Současně jsem si začala mnohem více všímat toho, jak často se ve světě výživy mění trendy. Jednou je určitá potravina považována za téměř zázračnou, o pár měsíců později je označována za problém, kterému bychom se měli vyhýbat.

Sociální sítě mají rády jednoduché odpovědi, jasné viníky a rychlá řešení.

Jenže skutečná výživa takto nefunguje.

Pravda bývá mnohem méně nápadná a často není ani zdaleka tak černobílá, jak se může zdát z krátkých příspěvků na sociálních sítích.

Čím více jsem se vzdělávala, tím více jsem si uvědomovala, že kvalitní doporučení musí stát především na vědeckých poznatcích, kritickém myšlení a schopnosti vnímat člověka jako celek.

To, co může být vhodné pro jednoho člověka, nemusí být optimální pro druhého. Stejně jako neexistuje jeden ideální jídelníček pro všechny, neexistuje ani jedna správná cesta, která by fungovala každému bez rozdílu.

Právě proto dnes ve své práci věnuji tolik času poznání konkrétní ženy, jejího zdravotního stavu, životního stylu, stravovacích návyků i osobních preferencí.

A právě zde začíná každá spolupráce.

Proč potřebuji poznat skutečný život klientky

Ještě předtím, než se domluvíme na spolupráci, vystavím fakturu nebo odešlu první podklady, si s klientkou společně zavoláme nebo se setkáme osobně.

Během úvodní konzultace mě zajímá mnohem víc než jen cíl, se kterým žena přichází. Chci pochopit, co ji ke mně přivádí, jak dlouho svou situaci řeší, co už vyzkoušela a co od spolupráce očekává.

Některé ženy chtějí zhubnout. Jiné řeší únavu, trávení, chutě na sladké, období perimenopauzy, laboratorní výsledky nebo jednoduše hledají cestu, jak o sebe lépe pečovat a cítit se ve svém těle dobře.

Než klientce odešlu vstupní podklady, potřebuji si být jistá, že naše spolupráce bude dávat smysl.

Nejde jen o zdravotní stav nebo cíl, kterého chce dosáhnout. Důležité je pro mě také to, zda si lidsky sedneme, zda jsou její očekávání realistická a zda jí mohu nabídnout podporu, kterou skutečně potřebuje.

Po úvodní konzultaci klientce odešlu vstupní podklady. A právě v této chvíli začíná část spolupráce, kterou většina lidí nikdy nevidí, přestože na ní později stojí všechna doporučení, celý plán i následná spolupráce.

Co všechno mi pomáhá pochopit výchozí situaci

Součástí podkladů je poměrně rozsáhlý dotazník. Zajímá mě zdravotní historie, aktuální zdravotní stav, užívané léky, doplňky stravy, laboratorní výsledky, pohybové aktivity, kvalita spánku, pracovní režim i řada dalších informací, které mi pomáhají pochopit širší souvislosti.

Pokud se s klientkou setkáme osobně, součástí vstupního vyhodnocení bývá také měření tělesných parametrů a bioimpedanční analýza složení těla. Právě tyto údaje mi pomáhají získat přesnější představu o výchozí situaci. Číslo na váze samo o sobě totiž často neříká téměř nic. Dvě ženy mohou vážit stejně, a přesto mít zcela odlišné složení těla, jiný podíl svalové hmoty i jiné potřeby.

Tyto informace následně využívám při nastavování energetického příjmu, jednotlivých živin i celkové strategie spolupráce. Díky tomu mohu doporučení přizpůsobit konkrétní ženě a jejímu cíli mnohem přesněji, než kdybych vycházela pouze z hmotnosti nebo obecných výpočtů.

Současně si ale uvědomuji, že vážení nebo měření nemusí být každé ženě příjemné. Mnoho klientek si s sebou nese různé zkušenosti, nejistoty nebo obavy a já to plně respektuji. Proto se snažím přistupovat k těmto situacím s maximálním pochopením a citlivostí.

Právě z tohoto důvodu dávám přednost tomu, když se alespoň jednou během spolupráce setkáme osobně. Ne kvůli samotnému vážení nebo měření, ale proto, že osobní setkání mi často pomůže klientku lépe poznat.

Současně ale vím, že každá žena má jiné možnosti, jiné časové možnosti i jiné preference. Proto osobní setkání není podmínkou spolupráce.

Některé klientky si provedou měření doma a potřebné údaje mi zašlou. S jinými spolupracujeme od začátku online. A někdy se společně sejdeme třeba v oblíbené kavárně.

Přiznám se, že právě tato setkání bývají často velmi cenná. Ještě předtím, než začneme řešit výpočty, čísla nebo konkrétní doporučení, mám možnost vyslechnout si příběh ženy, která sedí naproti mně. Jak vypadá její běžný den. Co ji přivedlo právě teď. Co už v minulosti vyzkoušela. Co se osvědčilo a co naopak nefungovalo.

Teprve potom přicházejí na řadu jednotlivé podklady.

Nejdůležitější z podkladů

Přestože jsou všechny důležité, pokud bych měla vybrat jediný podklad, který mě nasměruje nejvíce, nebyl by to samotný dotazník.

Byl by to několikadenní záznam stravy.

A to mnoho žen překvapí. Často totiž očekávají, že nejdůležitější budou laboratorní výsledky nebo samotný dotazník. Ve skutečnosti mi ale právě obyčejný záznam několika běžných dnů často prozradí mnohem více o tom, jak žena skutečně funguje.

Ne proto, že bych podle něj hodnotila, zda jí správně nebo špatně. Zajímá mě její skutečný život.

Jak vypadá běžný pracovní den. Kolik prostoru má na jídlo. Jak dlouhé má pauzy mezi jednotlivými jídly. Kdy během dne přichází únava. Jakou roli hraje stres. Jak vypadá pitný režim. A také to, co se děje ve chvíli, kdy sáhne po jídle, které sama považuje za problém.

Právě tady se často dostáváme k tématu důvěry.

Vím, že pro mnoho žen není jednoduché ukázat někomu svůj jídelníček takový, jaký skutečně je. Mnohé mají pocit, že by měly jíst lépe. Některé se dokonce několik dní před zahájením spolupráce snaží svůj jídelníček vylepšit, protože nechtějí působit dojmem, že dělají něco špatně.

Tomu naprosto rozumím. Je přirozené, že když víme, že se na náš jídelníček bude dívat výživový poradce, máme tendenci ukázat se v tom lepším světle.

Jenže právě v takových chvílích se často připravujeme o informace, které jsou pro mě při vyhodnocování nejcennější.

Ve skutečnosti totiž nepotřebuji vidět „ideální“ jídelníček. Nepotřebuji několik dní, během kterých se žena snažila jíst podle pravidel, která běžně nedodržuje. Mnohem více mi pomůže obyčejný, skutečný den se vším, co k němu patří.

Pokud se v záznamu objeví tabulka čokolády, neberu ji jako problém, který je potřeba okamžitě odstranit. Zajímá mě spíše, proč se tam objevila. Co jí předcházelo. Jak vypadal celý den. Jestli žena od rána pravidelně jedla, jak byla náročná práce, jak se cítila a zda měla během dne vůbec prostor zastavit se a najíst.

Stejně tak mě neznepokojuje vynechaná snídaně nebo několik hodin bez jídla. Každá taková informace je pro mě součástí většího obrazu. Pomáhá mi pochopit souvislosti, které se na první pohled nemusí zdát důležité, ale právě ony často vysvětlují, proč se žena cítí tak, jak se cítí.

A čím pravdivější obraz svého běžného života mi klientka ukáže, tím přesněji dokážu její situaci vyhodnotit a navrhnout doporučení, která budou opravdu vycházet z její reality, ne z představy o tom, jak by její jídelníček měl vypadat.

Právě ve chvíli, kdy mám k dispozici všechny podklady, začíná další část.

Mám před sebou vstupní dotazník, stravovací záznamy, poznámky z úvodní konzultace, někdy i laboratorní výsledky, popřípadě další informace, které mi klientka poskytla. Každý z těchto podkladů mi ukazuje jinou část příběhu. Teprve když je začnu skládat dohromady, začíná vznikat celkový obraz.

A právě v této fázi často nacházím souvislosti, které na první pohled vůbec nejsou vidět.

Žena například přichází s tím, že chce zhubnout. Když ale projdu všechny podklady, ukáže se, že mnohem větším problémem může být dlouhodobá únava, nekvalitní spánek nebo nepravidelný režim, který následně ovlivňuje její stravování.

Jindy klientka řeší chutě na sladké a považuje je za hlavní problém. Při podrobnějším vyhodnocení ale zjistíme, že sladké je pouze důsledkem něčeho jiného. Nedostatečného příjmu energie během dne, dlouhých pauz mezi jídly nebo kombinace několika různých faktorů.

Právě proto se při vyhodnocování nesnažím hledat jednotlivé chyby. Snažím se pochopit souvislosti.

Čím déle se výživě věnuji, tím více si uvědomuji, že lidské tělo funguje jako celek. Jen zřídka existuje jeden jediný důvod, proč se člověk necítí dobře. Ve většině případů jde o kombinaci více faktorů, které se navzájem ovlivňují.

A právě z pochopení všech těchto souvislostí následně vzniká individuální plán na míru.

Právě v této fázi si často uvědomím, jak moc se jednotlivé klientky od sebe liší.

Proč neexistuje univerzální jídelníček

Na první pohled to možná zní samozřejmě. Teprve když mám ale před sebou všechny podklady, začíná být ten rozdíl opravdu vidět.

Jedna žena vstává v pět ráno a většinu dne tráví na nohou. Jiná pracuje z domova u počítače. Jedna pečuje o malé děti, druhá o stárnoucí rodiče. Některá miluje vaření a v kuchyni tráví hodiny. Jiná potřebuje, aby večeře byla hotová za patnáct minut.

Každá z nich přichází s jiným příběhem, jinými možnostmi a jinými překážkami.

A právě v takových chvílích si znovu potvrzuji, proč jsem nikdy nevěřila na univerzální jídelníčky.

Čím více totiž poznávám skutečné životy svých klientek, tím méně si umím představit, že by všechny mohly fungovat podle stejného návodu.

Právě proto nikdy nevznikají dva stejné plány.

Ne proto, že bych se snažila vytvořit za každou cenu něco originálního. Ve chvíli, kdy mám před sebou všechny podklady, bývá velmi rychle zřejmé, že každá žena potřebuje něco trochu jiného.

U některé se opakovaně vrací téma nepravidelného stravování. U jiné hraje mnohem větší roli kvalita spánku. Někdy do celého obrazu výrazně vstupuje pracovní režim, jindy hormonální změny, perimenopauza, zdravotní omezení nebo dlouhodobý stres.

A právě v tom podle mě spočívá skutečná hodnota individuálního poradenství.

Neexistuje jeden správný postup, který by fungoval všem.

Existuje konkrétní žena a její konkrétní život.

Možná právě proto se během konzultací poměrně často setkávám s obavou, že individuální plán znamená přesně rozepsaný jídelníček a dlouhý seznam pravidel, která bude potřeba od pondělí začít dodržovat.

A vlastně se tomu vůbec nedivím.

Výživové poradenství si tak mnoho lidí stále představuje. A někteří poradci tak bohužel stále pracují.

Ve skutečnosti ale většina klientek po otevření svého plánu zjistí, že velká část doporučení vychází z jejich vlastního života. Z jídel, která mají rády, ze surovin, které běžně používají, i z režimu, který už dnes funguje a na kterém lze dál stavět.

Jen málokdy začínáme od nuly

Mnohem častěji společně hledáme to, co už funguje, a právě na tom postupně stavíme další změny.

Velmi často se také setkávám s obavou, že klientka bude muset začít vařit zvlášť pro sebe a zvlášť pro zbytek rodiny. Ve skutečnosti bývá realita mnohem jednodušší.

Někdy stačí upravit přílohu. Jindy změnit skladbu jídla nebo upravit recept, který rodina vaří už roky. A velmi často se ukáže, že změny, které byly původně určené ženě, nakonec prospívají celé rodině.

Podobné je to i s oblíbenými jídly.

Jen málokdy je cílem všechno zakázat a začít znovu.

Pokud má žena jídla, která má ráda a která jsou přirozenou součástí jejího života, hledám způsob, jak s nimi pracovat.

• Jak je vhodně zařadit.
• Jak upravit jejich skladbu.
• Jak je využít ve prospěch cíle, kterého chce dosáhnout.

Možná právě tady se nejvíce propojuje moje výživářská práce s mnohaletou zkušeností z kuchyně. Vaření, pečení, práce se surovinami i vedení vlastních kurzů mě naučily jednu důležitou věc.

Jídlo není jen součet bílkovin, sacharidů a tuků

Je součástí rodinného života. Společných večeří. Oslav. Nedělních obědů. Vzpomínek. Každodenních rituálů.

A právě proto vnímám jako důležité, aby doporučení fungovala nejen na papíře, ale především v běžném životě.

Součástí plánů proto nejsou pouze doporučení a výpočty. Každý plán obsahuje také konkrétní návrhy jídel a sestavy jídelníčku, které vycházejí z oblíbených potravin, chutí, životního stylu i cílů konkrétní ženy.

Vedle nich v plánech najdete také nové nápady, recepty, inspiraci, praktické tipy nebo úpravy receptů, které mohou běžné vaření usnadnit a zároveň přinést větší pestrost.

Ne proto, že by bylo potřeba převrátit celý jídelníček vzhůru nohama.

Ale proto, že po letech vaření často připravujeme stále stejná jídla a nový pohled nebo jednoduchý nápad dokáže někdy změnit více než složitá pravidla.

Postupně tak vzniká plán, který nevychází z ideálního světa, ale ze skutečného života.

Ze života ženy, která chodí do práce, stará se o rodinu, řeší každodenní povinnosti, občas nestíhá a někdy prostě nemá energii dělat všechno dokonale.

Každý plán proto nakonec vypadá jinak. Ne proto, že by existovalo více verzí programu.

Ale proto, že neexistují dvě stejné ženy.

A právě ve chvíli, kdy je plán dokončený, začíná další důležitá část celé spolupráce.

Předání plánu

Předání komplexního výživového plánu, společné vysvětlení a hledání způsobu, jak všechna doporučení převést z papíru do běžného života.

Přestože přípravě plánu věnuji mnoho času, nikdy jsem ho nevnímala jako dokument, který klientce jednoduše odešlu e-mailem a tím naše práce skončí.

Naopak.

Velkou část hodnoty vidím právě ve společné konzultaci, během které si celý plán krok po kroku procházíme. A možná vás překvapí, kolik otázek během těchto setkání zazní.

Někdy se bavíme o konkrétních jídlech, jindy o režimu dne, nákupech, vaření, rodině, práci, o situacích, které na první pohled s výživou vůbec nesouvisí, ale ve skutečnosti mají na každodenní stravování obrovský vliv.

Právě tehdy si znovu uvědomuji něco, co jsem sama postrádala během vlastních zkušeností s výživovým poradenstvím.

Nestačí vědět, co dělat. Člověk potřebuje pochopit proč

Proto během konzultace nevysvětluji pouze jednotlivá doporučení. Snažím se klientce ukázat souvislosti, které jsem během vyhodnocování našla, a vysvětlit, proč jsem zvolila právě tento postup.

Často totiž nestačí říct, že by bylo vhodné něco změnit.

Mnohem důležitější je pochopit, jak daná změna souvisí s cílem, kterého chce žena dosáhnout, a jak může ovlivnit její každodenní fungování.

Vzpomínám si například na jednu klientku, která ke mně přišla po opakovaných zánětech ledvin. Když jsem si procházela její stravovací záznamy, opakovaně se v nich objevovalo jídlo, které by většina lidí bez váhání označila za velmi zdravé. Hummus, čerstvá zelenina a kvalitní pečivo.

A skutečně. Pokud by přede mnou seděla zdravá žena uprostřed léta, pravděpodobně bych podobné jídlo doporučila také.

Jenže v tomto případě jsme neřešily zdravého člověka v ideálních podmínkách.

Řešily jsme konkrétní ženu po opakovaných zdravotních komplikacích, v zimním období a v konkrétní životní situaci.

Právě tehdy si znovu uvědomuji, jak zavádějící mohou být jednoduché nálepky typu zdravé a nezdravé.

Ve výživě totiž velmi často nezáleží pouze na tom, co jíme.

Stejně důležité bývá kdy, v jakém množství, v jakém zdravotním stavu a v jaké životní situaci danou potravinu konzumujeme.

A právě proto během konzultací věnuji tolik času vysvětlování souvislostí.

Protože ve chvíli, kdy žena pochopí důvod doporučení, mnohem lépe se jí následně pracuje i s praktickými změnami.

Právě v této části spolupráce velmi často vidím, jak do sebe jednotlivé střípky začínají zapadat.

Najednou dávají smysl chutě na sladké, které se objevují každý večer. Dlouhodobá únava. Výkyvy energie během dne. Opakované neúspěšné pokusy o redukci hmotnosti. Nebo pocit, že žena dělá všechno správně, a přesto nevidí výsledky.

A právě tyto okamžiky bývají často jedním z nejcennějších výstupů celé konzultace.

Ne proto, že bychom objevily něco převratného.

Ale proto, že žena konečně začne mnohem lépe rozumět sama sobě.

Po předání plánu navíc spolupráce nekončí.

Součástí programu je také týden následné podpory, během kterého má klientka prostor doptat se na vše, co ji po prostudování plánu napadne.

A je až překvapivé, kolik nových otázek se objeví právě ve chvíli, kdy začne doporučení převádět do běžného života.

Najednou je potřeba vyřešit pracovní cestu. Rodinnou oslavu. Víkend mimo domov. Nákupy. Vaření pro děti. Nebo situaci, kterou jsme během konzultace vůbec nemohly předvídat.

Právě proto považuji tuto část za velmi důležitou.

Teorie je jedna věc.

Skutečný život druhá.

A často právě v prvních dnech zjistíme, kde je potřeba něco doplnit, upravit nebo vysvětlit jinak.

Po tomto období se pak každá žena může rozhodnout, zda jí jednorázový plán a konzultace stačí, nebo zda chce pokračovat v dlouhodobější spolupráci.

Dlouhodobá spolupráce

A přiznám se, že právě zde často vznikají ty největší změny. Protože vytvořit plán je jedna věc.

Postupně ho převést do běžného života, zvládnout překážky, které přijdou, a vytvořit nové návyky, které vydrží dlouhodobě, je věc druhá.

Následná spolupráce

A právě o tom je následná spolupráce.

Po tomto období se pak každá žena může rozhodnout, zda jí jednorázový plán a konzultace stačí, nebo zda chce pokračovat v dlouhodobější spolupráci.

A přiznám se, že právě zde často vznikají ty největší změny.

Když se totiž bavíme o zdravém stravování, velmi často se soustředíme na samotný jídelníček. Na to, co jíst, co nejíst, co přidat nebo naopak ubrat.

Jenže skutečný život bývá mnohem složitější. Mezi doporučením na papíře a každodenní realitou totiž leží běžné pracovní dny, rodinné oslavy, dovolené, nemocné děti, náročná období v práci, únava i chvíle, kdy člověk jednoduše nemá energii řešit, co bude večer vařit.

A právě tehdy začíná být důležitá dlouhodobější podpora.

Za dobu, kdy s klientkami pracuji, jsem si všimla jedné zajímavé věci.

Většina žen nepotřebuje každý týden další a další nové informace. Potřebují si být jisté, že jsou na správné cestě.

Potřebují vědět, že jeden náročnější týden neznamená selhání. Že jedna rodinná oslava nepokazí několik měsíců dobře odvedené práce. Že není potřeba začínat znovu pokaždé, když věci nejdou přesně podle plánu.

Možná právě proto bývám někdy překvapená, jaké změny ženy během spolupráce popisují.

Mnohé přicházejí s obavou, že budou mít hlad. Že budou muset výrazně omezovat porce. Že budou neustále něco hlídat, počítat nebo si odpírat.

A pak po několika týdnech slýchám něco úplně jiného.

• Že nemají tak silné chutě na sladké.
• Že je během dne nepřepadá únava.
• Že se po jídle cítí lépe.
• Že nejsou večer tak vyčerpané.
• A někdy i to, že je překvapilo, kolik jídla ve skutečnosti jedí.

Právě v těchto chvílích si znovu uvědomuji, jak silně je v nás zakořeněná představa, že cesta ke zdravějšímu stravování musí nutně vést přes hlad, odříkání a neustálou kontrolu.

Přitom velmi často pozoruji pravý opak.

Tělo totiž mnohdy nepotřebuje další omezení.

• Potřebuje pravidelnost.
• Potřebuje lépe sestavená jídla.
• Potřebuje dostatek energie.
• Potřebuje podmínky, ve kterých může fungovat tak, jak fungovat má.

A právě tady se naplno ukazuje význam dlouhodobější spolupráce.

Ne proto, že bych měla potřebu ženy vést co nejdéle.

Ale proto, že změna návyků potřebuje čas.

Během spolupráce pracujeme podle jasné metodiky, která klientku krok za krokem provází jednotlivými oblastmi stravování a životního stylu. Zároveň ale nikdy neočekávám, že všechny ženy projdou stejnou cestou stejným tempem.

Proč není potřeba měnit všechno najednou

Někdy se několik týdnů vracíme k úplným základům. K pravidelnosti stravy, pitnému režimu, lepší skladbě jednotlivých jídel.

A víte co?

Je to naprosto v pořádku.

Protože právě tyto zdánlivě obyčejné věci často přinášejí největší změny.

Jiná žena má díky své životní situaci více prostoru věnovat se dalším oblastem. Můžeme jít více do hloubky, pracovat s dalšími návyky, postupně rozšiřovat celý systém a věnovat se detailům, na které v náročnějším životním období jednoduše není prostor.

Ani jedna z těchto cest není lepší nebo horší.

Jsou pouze rozdílné.

Stejně jako byly rozdílné ženy, o kterých jsem psala na začátku tohoto článku.

Čím déle totiž s klientkami pracuji, tím více si uvědomuji, že skutečný úspěch nespočívá v tom, jak rychle dokáže člověk změnit svůj jídelníček.

Mnohem důležitější je, zda dokáže vytvořit změny, které budou fungovat i za několik měsíců nebo let.

Právě proto mám ráda okamžiky, kdy mi klientka po čase napíše, že už nemusí nad každým jídlem přemýšlet. Že se cítí jistější, lépe rozumí svému tělu. Že zdravé stravování přestalo být zdrojem stresu a stalo se přirozenou součástí jejího života.

A možná právě tady se nejvíce liší můj pohled na dlouhodobou spolupráci.

Nikdy jsem nechtěla vytvářet závislost na výživovém poradci.

Naopak.

Mým cílem je, aby klientka byla postupně stále samostatnější.

Aby rozuměla souvislostem, věděla, proč určité věci fungují a proč jiné ne. Aby si dokázala poradit i v situacích, které během spolupráce nikdy nenastaly.

Proto během konzultací nepředávám jen doporučení. Snažím se předávat způsob přemýšlení.

Ne zahlcení dalšími a dalšími obecnými informacemi, kterých je dnes plný internet.

Ale pochopení konkrétních situací, ve kterých se žena nachází.

Protože právě tehdy získávají informace skutečnou hodnotu.

Ve chvíli, kdy si je dokáže spojit se svým vlastním životem.

Když pak klientka po několika měsících sama ví, jak upravit svůj jídelníček během náročného období v práci, jak reagovat na změnu režimu, jak si poradit na dovolené nebo jak se vrátit k běžnému režimu po nemoci, považuji to za jeden z největších úspěchů celé spolupráce.

A možná právě tehdy vím, že naše spolupráce splnila svůj účel.

Ne ve chvíli, kdy žena obdrží plán.

Ale ve chvíli, kdy už mě vlastně nepotřebuje.

Pokud jste dočetla až sem a během čtení jste měla pocit, že mluvím právě o vaší situaci, budu ráda, když se ozvete.

První konzultace je nezávazná. Jejím cílem není nic prodávat ani vás do čehokoliv přesvědčovat.

Je to prostor, kde se můžeme poznat, probrat vaši situaci a společně zjistit, zda vám mohu skutečně pomoci a zda je pro vás Komplexní výživové poradenství na míru vhodnou volbou.

• O autorce

  Jmenuji se Lucka Bízová a věnuji se individuálnímu výživovému poradenství pro ženy na jižní Moravě a nebo online po celé České Republice. Studium výživy, které jsem zakončila státní zkouškou pod záštitou Ministerstva Zdravotnictví navázalo na mé dlouholeté zkušenosti s vedením kurzů zdravého vaření a pečení.
  
  Výživové poradenství a ceník
  
  Kontakt

  Lucka Bízová

  Starovičky , jižní Morava

The post Jak skutečně probíhá individuální výživové poradenství appeared first on Lucka Bízová.